Zimní slunovrat letem světem (anebo alespoň jeho menší částí) 

Věděli jste, že namísto zrození dítěte mužského pohlaví, které představuje rodící se slunce, vzývali sibiřští Samojedi a Tunguzové o zimním slunovratu sluneční bohyni?

A že u některých slovanských národů začínal o zimním slunovratu nový rok? Byl provázen maškarními průvody. Obřadní chléb, který se pekl na Štědrý den a snědl o Novém roce, se zval Kračun, stejně jako vánoční svátky. Tak jako u dalších sezónních obřadů v Kole roku se pálili ohně. O zimním slunovratu představovali ochranu proti zlým mocnostem. Tradice zlatého prasátka v Čechách může souviset se zvyky zachovanými v jiných slovanských krajinách, a rovněž ve starověkém Římě. V Rusku hospodáře sedícího na šedivé svini obsypávali zrny ovsa. Římský bůh Saturnus jezdil o zimním slnovratu na voze tahaném prasaty. Jižní Slované obětovali v rámci obradů zimního slunovratu sele, které bylo zasvěcené bohu slunce.    

U Keltů se zimní slunovrat slavil plných dvanáct dní. Formy oslav tohoto svátku byly různé, některé z nich se zachovaly dodnes. Podobně jako u většiny keltských svátků žhnuli všude ohně, tentokrát však spíš v domácnostech. Jako první se zapalovalo poleno uschované z minulého zimního slunovratu. Pocházelo ze stromu, které buďto vyrostlo na zahradě majitele nebo jej dostal darem. Bylo nazdobeno a pak pokropeno několika kapkami piva. Sváteční oheň hořel 12 dní, poté byl slavnostně uhašen. Popel se přidával do osiva a do vody ve stájích.
Keltové pekli několik druhů koláčů. Jeden z nich byl výslovně určen na rituální účely. Pověsili ho mladému bílému býčkovi na rohy a polévali pivem tak dlouho, dokud ho býk neshodil. Pokud dopadl před něj, bylo to dobré znamení a předzvěst velké sklizně.
Další koláč byl více méně žertovnou součástí oslav zimního slunovratu. Před upečením se do něj vložil bob obecný. Na koho vyšel kus koláče s bobem, stal se na 12 slunovratových dnů „fazolovým králem“ a byl mu přidělen bláznovský regiment. Po uplynutí 12 dní nastala velká pitka. Maskovaní „jelení tanečníci“ vydupávali tancem poselství pro Bohyni a rohatého boha lesů Cernunna. Možná odtud pochází zvyk nošení svetrů s jeleny a též Mikulášův jelení povoz. Keltové přinášeli do svých obydlí o zimním slunovratu zelené jedle a smrky, které okrášlili cesmínou, jmelím a břečťanem. Po dvanáct "kouřových slunovratových nocí" vykuřovali své domovy vonnými bylinami, které měli přinést blahobyt, spokojenost a mír. Patřil k nim pelyněk, jalovec, tomkovice, jedlová živice.

V severské a germánské tradici se nazýval zimní slunovrat Yule, v překladu kolo, jímž bylo míněno Kolo roku. Rituál Yule se konal až po západu slunce. Místo pro rituální kruh jeho účastníci nejdřív vyčistili a ozdobili symboly hvězd a borovicovými větvičkami. Do středu položili slnovratové poleno. Jedenáct větších kamenů místili po obvodu kruhu, dvanáctý ke vstupu do kruhu. Před rituálem se všichni vykoupali v ledové vodě. Poté tiše seděli v kruhu. Když se cítili připraveni začít rituál, položili dvanáctý kámen na obvod kruhu k dalším jedenácti. Slavnostním proslovem nejprve oslovili Bohyni, pak přivítali Boha slunce, samo Světlo. Zapálili slnovratové dubové nebo borové poleno, do kterého předtím vyryli symbol slunce. Popel z něho uchovávali do dalšího svátku Yule. Nejpoužívanějšími symboly byla kola, věnce, stále zelené větvičky jedle, jalovce, cedru, rozmarýnu a borovice. Stálozený strom, který stavěli venku, nikoli uvnitř jako my, úzce souvisí s germánskou dávnou tradicí. Nechávali se pod ním dary elfům za účelem získání jejich přízně. Zdobení stromu bylo posvátným úkonem. Dekorace měly samy o sobě symbolickou hodnotu, zejména ty, které ztělesňovaly nově zrozené slunce, jež si my připomínáme třpytivými vánočními koulemi. Dalšími ozdobami byly znaky kosmického roku a některé vesmírná tělesa, měsíc, hvězdy, Země, symboly jednotlivých měsíců roku, času a kosmického hvězdného hada, jehož nápodobou jsou dnešní lesklé řetězi. Rovněž dveře se okrašlovali větvičkami jehličnanů, podzimními plody, ořechy apod. Z této prastaré tradice vychází zvyk věšet na vchodu domů adventní věnce, které svým tvarem symbolizují Kolo roku. Během obřadů Yule se pilo medové nebo jablečné kořeněné pivo, které se v kruhu podávalo v dřevěné nádobě a rozlévalo dřevěnou naběračkou do dřevěných číší. V průběhu rituálního rozlévání se zpíval ozdobenému stromu posvátný hymnus na jeho zdraví, plodnost a dlouhý život. Na počest stromu se přednesl přípitek, nápoj se vypil a malý zbytek se vylil na zem ke kmeni stromu. Na větve se rozvešeli kousky chleba nebo koláče. Pak se tropením hluku, výkřiky, střelbou, bubnováním apod. odháněli zlí duchové. 

Judita Peschlová, úryvek z knihy Andělské rituály pro ženy, která bude k dispozici přibližně v polovině následujícího roku