Praxe kněžky: Handfasting (pohanský svatební obřad)

handfasting
Handfasting je starý pohanský zvyk, který sahá až do dob dávných Celtics. Bylo to keltský manželství rituál, kdy dva lidé prohlašují závazný unii k sobě přesně rok a den. Je to podobné jako v období záběru, který dnes známe. Účelem původního handfasting měl sloužit jako zkušební manželství aby zjistil, zda by mohly přežít manželství k sobě navzájem. Poté, co přesně rok a den, pár se může rozhodnout buď rozdělení, jako kdyby nikdy nebyla handfasted nebo se rozhodne být trvale ženatý. Handfasting rituál je krásný a magický rituál, že i mnoho non-Wiccan páry mohou přizpůsobit.
PAGAN / Wiccan handfasting
Mnoho Wiccans a pohani dnes učinili handfasting jako součást jejich svatební obřad, a to je obvykle přizpůsobit na míru tak, aby vyhovovaly páru vkusu a potřebám. To je považováno za právní manželství nebo závazek přijatý k sobě navzájem tak dlouho, jak vaše láska vydrží.
Handfasting se provádí kněz nebo kněžka. On nebo ona by vyzvat energií čtyř živlů. Poté, on nebo ona bude vytvořit posvátný kruh, kde bude pár připojil jako provedení boha a bohyně.
Hadřík se používá pro vazbu své ruce a tato tkanina je obvykle vyrobena z pléd pléd a je obalen tvořit symbol nekonečna. Pléd tkanina představuje rodinu ženicha a je symbolem sjednocení máte jako manželé. Toto je pravděpodobně, kde výraz "vázání uzlu" pochází z!
Pár se pak uvádějí, že si vezme ze své vlastní svobodné vůle, deklarovat svůj záměr zavázat se k sobě navzájem, a pak uvést jejich manželský slib. Existuje mnoho variant handfasting protože to může být stanovena tak, aby vyhovovaly páru touhy. Vazba rukou se může uskutečnit dříve, než pár uvádí jejich slib, v jeho průběhu nebo po něm.
RŮZNÉ Wiccan TRADITIONS
Každý Wiccan a Pagan tradice má svou vlastní praxi a víru týkající se barvy, délka, typ a počet šňůr používaných k handfast pár. V jedné tradice, pár proti sobě a mít obě ruce svázané. Další tradice se váže pouze právo ruce, zatímco druhý se váže současně pravou ruku a oba odešli ruce. Ale hlavně, je to opravdu záleží na páru a velekněze nebo velekněžka, který předsedá jejich handfasting obřadu.
VÝHODY
Jedna věc, která dělá handfasting takové krásné tradice je to, protože to není totéž jako právní svatbě, to je snadno dostupné pro lidi v netradičních vztahů. Jen asi každý netradiční pár může být handfasted jako páry stejného pohlaví a transgender páry. Například v Dianic Wicca, oni používali termín "schůzku", se odkazovat na handfasting obřadu mezi lesbický pár.
Pokud máte to štěstí najít někoho milujete a kdo miluje vás na oplátku, a pokud budete chtít strávit zbytek svého života společně, můžete mít spíše než handfasting obřad tradiční svatební obřad. Je to určitě méně tradiční, méně nákladné a více duchovní v přírodě.

Handfasting je starý pohanský zvyk, který sahá až do dávných keltských dob. Byl to keltský rituál uzavírání manželství, v průběhu kterého dva lidé potvrdili závaznost svého vztahu přesně na rok a den. Vlastně se handfasting podobá v tomto smyslu spíš na naše zásnuby, než na sňatek. Účelem původní podoby handfastingu mělo být uzavření „manželství na zkoušku“. Po roku a dnu se pár mohl rozhodnout, zda zůstane v trvalém svazku, anebo budou žít dál svobodní jeden bez druhého, jako kdyby nikdy nebylo předchozího handfastingu. Handfasting je krásný a magický rituál, který si může každá kněžka přizpůsobit a rovněž jej uzpůsobit požadavkům páru, který bude sezdávat.

Podobné „předsňatky“ byli známé i v jinýh kulturách, například také u některých slovanských kmenů.

V novodobé tradici kněžek se handfasting stal součástí svatebních obřadů, kterým předbíhá formální sezdání na radnici nebo jiném místě. Čím dál tím častěji se dokonce stává, že matrikář nebo i farář jsou ochotní sezdávat páry v rámci „pohanského“ obřadu, takže šťastní pár absolvuje najednou jak formální sňatek, tak neformálnější handfasting. Jsou i lidé, kteří se nechají zesdat pouze kněžkou, případně párem kněžka a kněz, a tak přijmou závazek zůstat spolu do doby, než jim vzájemná láska vydrží.

Handfasting provádí kněz, kněžka nebo oba. Rituál, jak již bylo zmíněno, může mít různé podoby.

Začíná třeba tím, že kněžka „postaví“ oltář a posvětí jej. Potom vzývá energie a Bohyně čtyř živlů. Poté vytvoří (sama nebo s pomocnicemi či pomocníky)a otevře posvátný kruh, v němž bude pár spojen pod laskavým dohledem Boha a Bohyně. Kruh může být tvořen drahokamy, obarvenými kameny, květy apod. Někdy kněžka utvoří kruh s více soustředěných krůhu, v takovém případě je často každý z kruhů jiné barvy nebo z jiného „materiálu“.

Pak kněžka obřadně přizve Boha a Bohyni, kterých přítomnost uzavřený svazek dvou lidí posvětí.

Občas se doprostřed kruhu umísťuje cosi jako „májka“ známá napríklad z oslav Beltaine (První máj) se stuhami uvázanými na věnec na jeho vrcholu, pod nimiž pak obřad probíhá (vypadá to trochu jako brevný altán ze stužek). Pokud je „májka“ součástí handfastingu, většinou je kmen stromu obřadně, za zpívání a bubnování přinášen v jeho první fázi.

Na začátku nechybí ani očišťování párů a ostatních účastníků sňatku vykuřovadly a různé další obřadní úkony.

Za účelem svazování rukou nevěsty a ženicha se používají stužky, povrázky, dokonce i povrazy, často nejdřív s vytvořeným uzlem v podobě symbolu nekonečna (aby vztah vydržel „navěky“). Někdy symbol vzniká až poté, co po vyslovení „ano“ pár uvolní ruce, které byly dovedně a speciálně svázené. Způsob svazovaní rukou (handfasting) se různí podle oblastí, tradice, a také od kněžky ke kněžce. Neexistují v podstatě žádná striktní pravidla, která by se měla dodržovat.  

Pár je v další fázi většinou vyzván, aby prohlásil, že se sezdává ze své vlastní svobodné vůle a deklaruje svůj záměr „zavázat“ se, čili „svázat“ svůj osud s osudem toho druhého. Svazování rukou (někdy se svazuje pouze jedna ruka snoubenců, někdy stojí proti sobě a svazují se obě ruce, tedy spíš všechny čtyři) se může uskutečnit dříve, než pár vysloví svůj manželský slib, někdy v jeho průběhu a někdy zase až po něm.

Každá tradice a každá kněžka má svou vlastní „praxi“ týkající se barvy, délky, typu a počtu šňůr (povrázků, stužek) používaných ke svazování rukou. Někdy jde o jednu širší stuhu, někdy o tři povrázky různých barev a materiálů atd.

Výhodou handfastingu může být jeho přístupnost pro páry, které vstupují do netradičních vztahů, třeba osoby stejného pohlaví a transgenderové páryy.

Handfasting je jedním z nejhezčích obřadů, které může kněžka vést pro „veřejnost“ a také jedním z nejoblíbenějších.

Máte vy, kněžky Bohyně, nějaký svůj oblíbený prvek, který preferujete u handfastingu a sezdávané páry jej milují? 

JUDITA KATONA PESCHLOVÁ

www.angelcity.cz/products/vycvik-keltskych-a-slovanskych-knezek-bohyne-2017/