HROMNICE, SETKÁNÍ TMY A SVĚTLA A ENERGIE JARA
Hromnice pomalu upadaly do zapomnění, v poslední době se však opět vrací na scénu sezónních oslav, byť hlavně díky oživování keltských tradic a jednu z oslav v Kole roku, Imbolcu. Na prapůvodní hromniční rituály našich předků si ve skutečnosti už málokdo skutečně vzpomíná, někdy však stačí střípky dávného dědictví, abychom důstojně velebili svátky našich předchůdců.
V církevním pojetí jsou Hromnice svátkem Uvedení Páně do chrámu, i když se nedá zcela říci, že je to výlučně křesťanský svátek. V židovské tradici přinesla každá matka 40 dnů po narození svého prvorozeného syna do chrámu i s obětí očištění. Proto se původně tento svátek nazýval Očištění Panny Marie (od konce pátého století na základě rozhodnutí papeže Gelasia). V křesťanství přebral uvedený svátek téměř všechny atributy z předchozích oslav očisty, svěcení svíček a ohně.
V antickém prostředí se Hromnice nazývaly Hypapanti, Setkání. Z toho později vychází prvek setkání malého Ježíše se starcem Simeonem, což je jakási křesťanská náhrada za setkání starého a nového, zimy a předzvěsti jara, tmy a světla. U Keltů se zase jedna z podob trojité bohyně Stařena mění v její aspekt Panny, bohyni Brigid, kterou se později pokusilo křesťanství zaměnit svatou Brigitou se stejnými atributy a kompetencemi, jaké měla Brigit.
Ve Starém Římě se konaly v době Hromnic tzv. Amburbalie (Amburbium), což byl rituální průvod celým obvodem starověkého Říma, který měl sloužit k očištění celého města.
Šlo o jeden z obřadů "posvátné topografie" (jakých se v starověkých kulturách vyskytovalo více), proto se chodilo v kruhu kolem města. Rituální kruh je zde ohromný, měl 10 km a doprovod ho musel za hlučné zábavy, obětí zvířat a ohnivých her projít celý, a to až třikrát. Později se procházela jen trasa kolem města symbolická, zkrácená. Město se čistilo i doslova, nejen rituálně. Název měsíce únor (latinsky februarius) vychází ze slova "Ferula", očištění, tak se není co divit. Amburbalie však probíhaly i mimo únor, v dobách krize a ohrožení. Připomínaly další svátek, Ambarvalie, které se konaly za účelem očisty a požehnání polí před první sklizní, a to v květnu.
V Římské říši se konaly v únoru kromě Ambarvalií další rituály zasvěcené rovněž mužským božstvům. Patřily k nim například Luperkalie, svátky pokání a očištění konané na počest boha Luperka, čili Fauna, boha lesů, lovu a dobytka, ochránce stád před vlky. Důležitou součástí Luperkalií bylo - stejně jako v případě našich Velikonoc - bičování účastníků oslav, které vykonávali Luperkové, kněží boha Fauna. Účelem a smyslem tohoto starověkého rituálního bičování a dalších obřadních prvků mělo být očištění, „vyhnání“ zimních neduhů a zajištění zdraví a štěstí na celý následující rok.
Ve všech kulturách na území, na němž se v tomto období již dá tušit pomalé loučení se zimou a probouzení jara, hráli hlavní roli oheň, světlo a očista. Podobně jako před nástupem zimy se také u loučení s ní uklízelo, čistili se domy, stáje, chlévy a krby, v nichž se následně rozhořel nový oheň. Zapalovaly se vysoké hranice dřeva, jejichž plameny měli zahnat "zlé duchy" zimy a ulehčit návrat jaru a jeho bohyním i bohům.
K Hromnicím se váže první hromobití (odtud i dodnes užívaný název svátku) slovanského boha hromovládce Peruna, první bouře, která hlasitě ohlašuje postupný ústup zimy a brzké přispěchání jara s jeho oživující, světlou energií. Byla to taktéž oslava na počest boha dobytku, lovu, lesů, zemědělství, podsvětí, bohatství, magie, věštění a básnictví Velese, který se velmi nelišil od římského Luperka či Fauna.
Božské kompetence Velese a keltské bohyně Brigid jsou rovněž téměř totožné.
Na rozdíl od keltské tradice nebyla u Slovanů rituální barvou tohoto svátku bílá, čili barva zimy, sněhu a prvních jehňat, nýbrž barvy jara, zelená, oranžová a žlutá.
U Slovanů přísluší Hromnice kromě Peruna a Velesa také k zlatovlasé bohyni Děvaně (Dievana, Zievonia, Dživica, Dzieva, Dzevana), lesní překrásné bohyni lovu a nebeského i denního světla, dcery Peruna a Lady (někdy se uvádí jako její matka Letnice), manželky boha Velese. K Vesně náleží až jarní rovnodennost.
S Děvanou je pravděpodobně spojen vznik slova "děvečka" a „dívka“, ale také pozdější legenda o lovkyni Šárce z českých pověstí, která však vládne nad svým bývalým územím mezi divokými skalami na podzim a v zimě, nikoli jako Děvana nad brzkým jarem. V Čechách byla kdysi dávno uctívána na Děvíně naproti pražskému Vyšehradu.
V ruských pohádkách je skrytou a symbolickou podobou Děvany moudrá a odvážná Vasilisa.
Někteří autoři tvrdí, že Děvana, Dzieva, je zkomoleninou jména Siwa, tedy Živa, takže Děvana by představovala opět jeden z aspektů trojjediné bohyně, Pannu, v tomto případě slovanskou. Jiní se dokonce přiklání k tezi, dle které má jméno Děvana kořen v "Deus", čili Bůh, takže její jméno by znamenalo jednoduše Bohyně.
Jen tak na okraj, v africkém Zimbabwe uctívali krásnou bohyni Stvořitelku Dzivu…
Chcete-li se v dostatečném předstihu naladit na životodárnou, probouzející, světlou a hřejivou energii jara, které už má namířeno k našim dveřím, aby o jarní rovnodennosti na ně zaklepalo a otevřelo svět naplno slunečním paprskům, začněte již teď aplikovat vibrační esenci Probouzení jara. Aktivuje vaše vnitřní Slunce, zintenzivní vaše vnitřní světlo a probudí nejdřív vaše vnitřní jaro, abyste byli plně připraveni na jaro skutečné. Je vynikající pro rituály a obřady předjaří i jara. Umožňuje s radostí vykročit z temnějších časů do zářivého světla a plně rozkvést, dokonce bez ohledu na roční období.
Procházíte-li náročným životním obdobím (a nemusí to být pouze zima), útlumem, „temnou nocí života“, krizí, ochlazením vztahů nebo „zmrazením emocí“ a chcete opět otevřít náruč životu, štěstí, světlu, barvám, vůním a radosti, sáhněte po esenci Probouzení jara.
A to i v případě, že trpíte pylovou alergií, na kterou je nutno se nachystat v předstihu. Jemná vůně esenciálního olejíčku z pomerančových květů vás okouzlí a připomene vám vůni jara a rozkvétajících stromů.
Judita Peschlová, akreditovaná psychoterapeutka, lektorka ženských kruhů, certifikovaná lektorka rodinných konstelací, terapeutka andělské terapie, hlavní terapeutka a lektorka projektu Lichtwesen pro ČR i SR