LÉČIVÝ STAROSLOVANSKÝ OBEREG KVĚT KAPRADINY

LÉČIVÝ STAROSLOVANSKÝ OBEREG KVĚT KAPRADINY

Staroslovanskému ochrannému znaku, Oberegu zvanému Květ kapradiny (kapradí, ale říkává se mu i Perunův obereg, potažmo Perunova barva, protože je hlavnímu staroslovanskému bohu připisován) byly našimi předky připisovány magické vlastnosti. Staří Slované věřili, že má velice silné léčivé schopnosti dokonce i v případě smrtelných nemocí (léči nemoci těla, mysli i ducha), pomáhá najít vnitřní i vnější mír, nastolit vzájemné porozumění uvnitř rodiny i s vnějším světem.

Květ kapradiny přináší rovněž štěstí, chrání před zlými entitami, prokletím, energiemi i lidmi, ochraňuje na dlouhých cestách. Pomáhá odhalit své pravé talenty a zručnosti, najít svou vlastní duchovní sílu a splnit své touhy, pokud nejsou v rozporu s touhami či dobrem někoho jiného. Zabezpečuje nárůst aktivity a určité úrovně dovedností v jakémkoli podnikání. Prohlubuje rovněž již získané znalosti a pomáhá osvojovat si nové, a též uskutečnit nové objevy. Upevňuje vztah k tradicím, i těm rodinným a nastoluje klid mysli.

Znak má prý magické vlastnosti, tudíž byl jakýmsi magickým talismanem. O jeho silných magických schopnostech ústně koloval bezpočet skazek. Kapradí dle nich mohlo učinit člověka neviditelným, umožnit mu procházet mezi přítomností, budoucností a minulostí a rozumět řeči zvířat.

Perunova barva, tedy květ kapradí, podporuje také zdravý spánek. Pokud kupříkladu trpíte nočními můrami nebo nespavosti, staré návody doporučují, aby se na kus bavlněného plátna vyšil a umístil pod polštář.

Kapradina byla kdysi u některých staroslovanských kmenů oblíbeným solárním symbolem.  Stejně jako jakýkoli jiný sluneční znak znamenal ve slovanské kultuře energii a moc přírody. Pokud se ho někomu podařilo uzřít, tak pouze o půlnoci o zvláštních nocích, o letním slunovratu nebo 7. Července jako prazvláštní ohnivý květ, který zářil – jako malinkaté slunce uprostřed temnoty. Tento obereg má hluboký esoterní význam a byl jedním z prvních slovanských kouzelných oberegů, o nichž se mluví ve starých legendách.

Semargl (Simargl, v překladu dravec, orel, sokol, jestřáb), Perunův bratr (dle jiných hypotéz bratr Chorse a Dažboga) a strážce slunečního trůnu, se zamiloval do bohyně Pereplut spojované s vodou, nápoji a osudovým štěstím. Ona jeho lásku opětovala. Po nějaké době povila Simarglovi dvojičky. Perun se rozhodl poblahopřát svému bratrovi a jeho dětem věnoval zvláštní květ, květ kapradí. Než jim ho daroval, vložil do něj část své síly, vytrvalosti a trpělivosti.

Podle prastarých slovanských mýtů kvetou kapradiny jednou za rok, o noci letního slunovratu, kdy se narodily Semarglovi potomci. Od dávných dob hledali Slované v tuto noc květ kapradin, zejména květ zlatého kapradí. Doufali, že pokud ho najdou, budete je již navždy chránit před jakýmkoli zlem či nemocemi, splní jim přání a vnese do jejich domovů hojnost a prosperitu.

O kapradí si lidé vytvořili množství legend, mýtů, pohádek a pověr. Kapradina se liší od většiny rostlin, kupříkladu tím, že se množí spóry, a tedy – nekvete. V lidové víře se tradovalo, že každým rokem 7. července navzdory tomu rozkvete a je obdarována silnou magií. Podle legendy má květ kapradí, resp. jeho pupen protáhlý tvar a připomíná jiskru.

Protože bylo tak těžké najít květ kapradí (když reálně žádný květ nemívá), rozhodli se staří Slované vytvořit symbol s jeho energií, který mohou mít ustavičně k dispozici, a bude je neustále chránit.

Vyrobit staroslovanský obereg květu kapradiny není až tak těžké. Avšak v případě právě tohoto ochranného znaku by jej měla připravit osoba pokrevně spřízněná, takže v případě mužů by to neměla být manželka či partnerka, nýbrž matka, babička, sestra, dcera. Nejúčinněji zvykne působit – opět jako u většiny staroslovanských oberegů – ruční výšivka. To také částečně vysvětluje, proč slovanské ženy vypravovali své muže, otce a syny do války, bitvy, boje ve vyšívaných košilích.

Slovanský obereg květu kapradiny připomíná tvar kola s osmi paprsky (jsou 4, každý z nich rozvětvený do dvou). Obereg byl aplikován na oděvy, různé domácí potřeby, kovové nebo dřevěné, jako přívěšek na krk, amulet atd.

Aby však tento staroslovanský amulet neztratil své magické vlastnosti, musí být pravidelně čištěn nad plamenem rudé svíce. Přívěsky s tímto symbolem se nosí přímo na těle, nikoli zvenčí na oblečení, neboť takto by měla být jeho účinnost mnohem větší. Výšivka na oblečení nebo na čemkoli jiném se čistí několikahodinovým vystavením slunci.

Dle jedné prastaré legendy ozdobila matka košili velice vážně nemocného muže, v jehož zotavení nikdo nevěřil, symbolem kapradinového květu. O několik dní později se začal zotavovat, až se úplně uzdravil. Jeho příbuzní se rozhodli umístit tento znak na všechny možné předměty v domácnosti a rodina zůstala zdravá.

 

Judita Peschlová, lektorka staroslovanského cvičení pro ženy, lektorka ženských kruhů výcvků slovanských kněžek