RADY NAŠICH BABIČEK NA PODZIMNÍ A ZIMNÍ NEDUHY

Podzim se nám vedral do našich dní i nocí, jak svými úchvatnými barvami a vůněmi, tak i méně příjemnými stránkami. Nutkání ke kašli i kašel sám, chrapot, kýchání, škrábání či bolesti v krku, záněty dýchacích cest, nachlazení, rýma, angína, chřipka... Začarovaný kruh zdravotních symptomů, které mnohé z nás postihují, jakmile dojde ke změně počasí a teploty vzduchu, nebo když pofukuje studený vítr, vydatně lije nebo dokonce už i sněží, mráz zalézá i pod kožich a výskyt virů se exponenciálně zvyšuje. Kolo, kolo, sice nikoli mlýnské, přece nás však semele a nás bolí všechno, co jen může, nejenom svaly, klouby a kosti. Jak však z něj ven?

Dnešní medicína pokročila ve svém rozvoji snad víc, než bychom snad ještě před několika desetiletími očekávali. Všechno však má své světlé i stinné stránky, svá omezení i své výhocy: někdy si svůj ochranný „kožich zdraví“ na jedné straně vyprášíme od blech nemoci, na straně druhé do něj zaneseme blechy zeslabené imunity zničením přirozené mikroflóry, například zbytečným až nadbytečným užíváním antibiotik. Přitom by stačilo sáhnout po přirozené či přírodní prevenci nebo po receptech našich babiček, oprášených a znovu probouzených dokonce i velkými farmaceutickými firmami.

PREVENCE

Pokud jste zmeškali příležitost začít připravovat své tělo i mysl na změněné meteorologické podmínky už v létě, ještě není pozdě – protože pozdě není téměř nikdy. Náš organismus dost rychle spotřebuje stimulační i jiné účinné látky, načerpané ze slunce a tepla letních měsíců i z vitamínů obsažených v čerstvém lokálním ovoci. Abychom se co nejlépe vyzbrojili na útoky různorodých nepřátel naší fyzické pohody, můžeme sáhnout po dost širokém výběru prostředků, například:

1. vytvoření a udržování odolnosti vůči infekcím zdravým životním stylem (naši předchůdci téměř neustále manuálně pracovali - čili se pohybovali -, skoro bez přestání byli na čerstvém vzduchu a díky skrovným podmínkám se většina z nich stravovala nanejvýš racionálně, tedy z dnešního pohledu vlastně zdravě, přičemž základní složkou jejich jídelníčku byly přírodní produkty)

2. užívání očistných a posilujících přírodních sirupů, tinktur a čajů, které si naše stařenky připravovaly samy, ale my je můžeme zakoupit v lékárně nebo ve specializované prodejně s přírodními produkty (sirup či čaj nebo tinktura z bezu, černého rybízu, březových listů, zázvorový čaj s medem a citronem)

3. Různou teplou (nikoli horkou) lázeň s léčivými a posilujícími přísadami (například s bezem, mořskou solí, řepíkem, heřmánkem apod.), někdy stačí po vzoru našich předků pouze koupel chodidel.

4. Vhodně zvolená, lehká, na vitamíny a minerály bohatá strava (zejména s obsahem kyseliny listové, vitamínů A, B, C, D a E, flavonoidů, železa, hořčíku a zinku, se současným omezením cukru, sacharidů, bez kofeinu a alkoholu).

5. Dostatečný přísun nealkoholických nápojů bez kofeinu, cukru a jiných umělých přísad (například voda, ředěná šťáva z černého rybízu, pomerančů a citronů).

6. Vyhýbání se delšímu pobytu v přetopených prostorách s příliš suchým případně znečištěným vzduchem, používání kvalitních zvlhčovačů a umístění pokojových květin v místnostech, kde se nejčastěji zdržujeme (což letos možná nebude až tak zapotřebí).

7. Předcházení stresovým faktorům, zároveň nácvik zvládání stresových situací (které imunitu výrazně snižují) a dostatek spánku v dobře vyvětrané místnosti.

8. V období výskytu virových onemocnění redukce pobytu na místech s vyšší koncentrací osob.

9. Uchovávání organismu v teple (především chodidel).

10. Omezení kouření, jak aktivního tak pasivního.

11. Při dobré snášenlivosti denní konzumace stroužku syrového česneku.

12. Ráno a večer popíjení čaje z nasekaných listů kopřivy dvoudomé.

13. Reflexní, lymfatické a celostní masáže (preventivní a léčivý prostředek známý již v předantickém období).

14. Nácvik správného dýchání, které je dnes u většiny lidí příliš mělké.

15. Posilování organismu lehkým cvičením a pravidelnou chůzí na čerstvém vzduchu, nejlépe v přírodě, potažmo alespoň v parku.

16. Pobyt v sauně (ve specifické podobě využívá i starými Slovany).

Upozornění: Prvních dvanáct technik prevence nemocí zapříčiněných nachlazením a virovou nákazou je vhodné aplikovat i při samotné nemoci, ale po posledních čtyřech saháme skutečně jen v rámci předcházení zdravotním obtížím. V průběhu samotné choroby je vynecháme a pokračujeme až po odeznění všech příznaků.

LÉČENÍ

Při jakýchkoli zdravotních symptomech typických pro podzimní a též zimní období můžeme nahlédnout do nevyčerpatelné, někdy vskutku kouzelné truhlice babičky kořenářky a sáhnout v ní po starých a velmi účinných receptech.

Onemocněním se nezřídka naše tělo paradoxně snaží obnovit a znovunastolit sobě vlastní vyvážený, harmonický stav. Farmaceutické léky a antibiotika mohou být v jistém stadiu (není třeba se k nim stavět úplně odmítavě, především pokud již příznaky přesáhly úroveň, zvládnutelnou přírodní cestou) opakem snahy organismu o zlepšení. Usmrcují totiž sice bakterie a viry, ale ničí také zdravou mikroflóru, která se podílí na podpoře imunitního systému.

Proto je tak potřebná zejména prevence. Při léčení lehčích forem nemocí z nachlazení a viróz je rovněž důležité úsilí vyrovnat se s požadavkem těla odpočívat a zastavit koloběh dnešního uspěchaného života. U uzdravovaní již propuknutých, především méně závažných nemocí, vybíráme prostředky zcela přirozené, již  dávno známé a ověřené, i když snad na delší dobu zapomenuté.

1. Léčivé nápoje:

A) Projevy nachlazení

• horká limonáda s čerstvého zázvoru, skořice a hřebíčku, s citronem a medem

• čaje z tymiánu či dobromysly

• horká bezová limonáda nebo bezový čaj (2 kávové lžičky přelité 250ml horké vody, louhovat 30 minut)

• cibulový čaj vařený 20 minut z cibule nakrájené na větší kousky, bez přísad

• horký čaj z plodů šípku, každé 2 hodiny velký šálek

• teplá voda s přidáním lžičky jablečného octu s trochou medu a citronu

B) Kašel

• horká citrónová limonáda s medem

• šťáva z uvařeného pórku s medem

• šťáva z čerstvé mrkve

• čaj ze zelných listů

• šťáva z plátků nakrájené cibule pokapané medem a odstáté přes noc, 2 lžičky každé 2 hodiny

• čaje z tymiánu nebo yzopu

• čaj z řepíku a lístků rudých růží slazený medem

• neslazený horký čaj z lipových květů s přidáním lžičky kvalitního koňaku, 2x denně

• likér z ostružiny (litr ostružin, 3/8kg cukru, 2l kvalitní kořalky, nechat na slunci 21 dní a přefiltrovat), každou hodinu po 1 polévkové lžičce

C) Bolesti hrdla

• čaje z podbělu, žebříčku, bezu, máty, jitrocele

• čaj ze šalvěje se lžičkou jablečného octu

• ředěná šťáva z černého rybízu, pomerančů, grepů, citronů

D) Horečka

• čaj z kůry bílé vrby, lipového květu, meduňky, bezu, máty, echinacei

• čaj ze stopek třešní

• šípkový čaj s přidáním lžičky jablečného octa

• šťáva z poloviny kyselého jablka (druhou polovinu nakrájíme, uvaříme a sníme)

E) Chřipka

• čaje z květu bezu, lípy, máty, žebříčku, černého rybízu, heřmánku, vlčího máku, plicníku lékařského, fialky vonné, petrklíče

• čaj z echinacei, 3x denně

• odvar z ječných krup

• nechlazené ovocné šťávy, nejlépe rozředěné teplou vodou

• šťáva z červené řepy

2. Kloktadla:

• arnikový čaj či tinktura

• teplý čaj z borůvek

• vymačkaná šťáva z čerstvých zralých borůvek

• teplý čaj z květů, plodů a kůry jírovce

• šalvějový čaj s heřmánkem

• čaj z řepíku, listů borůvky a semene lnu

• čaj z černého bezu

• teplá voda se lžičkou jablečného octu

• vlažná voda se 2 kapkami esenciálního oleje tea tree a geránium

• teplá slaná voda

3. Inhalace:

• nad čajem z řepíku lékařského, 2 kávové lžičky na 1/4l vody

• nad čajem z hrsti heřmánku a nakrájeného česneku

• nad horkou vodou s přidáním mořské soli a švédských kapek

• nakapat do vody aromalampě a nechat vypařovat v místnosti 5 kapek oleje  tymiánu, borovice, jedle, rozmarýnu, máty, levandule, citronu a grepu

• vdechovat aroma čerstvě nakrájené cibule zabalené v tenkém plátně

4. Jiné přírodní prostředky našich babiček:

• Pár kapek alpy na kostce cukru, několikrát denně

• 15 kapek propolisu na kostce cukru, dvakrát denně

• 10 hodin odstátý macerát ze sušených plodů jarabinek, 3 až 5 x denně po polévkové lžičce

• čerstvě nastrouhaný křen s medem v poměru jedna ku jedné, 3 lžičky denně

• v trošce másla nebo kokosového tuku rozmíchaný nastrouhaný česnek, pomleté ​​chilli papričky a křen, 3 lžičky denně

• žvýkání několika zrnek anýzu po celý den, měnit po několika minutách

• cucání stroužku česneku, 5x denně

• žvýkání zázvorových bonbonů nebo kandovaného zázvoru, 7x denně

• cucání polévkové lžíce olivového oleje s několika kapkami šalvějové tinktury 1x denně, ráno po probuzení, cca 10 minut, vyplivnout, oškrábat jazyk, umýt zuby (jako prevence alespoň po dobu jednoho měsíce)

5. Obklady:

• z listů zeleného zelí, aplikovat na hrudník

• z čerstvých, nasekaných, trochu nahřátých cibulí, na hruď

• z levandulového sádla připraveného z květů levandule, na hruď a záda, přikrýt teplou dekou

• z mírně zahřátého tvarohu s rozdrceným česnekem, na hruď vpředu i vzadu, případně na hrdlo nebo na čelo, převázat suchou, teplou plenou (v žádném případě nepoužívat igelit!), především při kašli, rýmě, bolesti v krku

• z mírně zahřátého tvarohu či tofu na čelo, kotníky a chodidla při horečce, na 1 – 2 hodiny

• z podušené, nakrájené cibule s trochou vody a anýzu v kapesníku na hrdlo, převázat další šátkem a teplým šálem

• z mokré studené plachty, na 10 – 15 minut, celé tělo, při horečce

• z mokrých šátků na lýtka a předloktí, při horečce, přes ně suché a teplé šátky bavlněné, nakonec šátky vlněné

• z mokrého studeného šátku na hrdlo, přes něj další suchý teplý šátek

(kromě posledních 3 druhů obkladů všechny ostatní neaplikujeme přímo na pokožku, nýbrž na gázu nebo podobný přírodní materiál)

6. Další možné užitečné postupy:

• vynechat alespoň během nemoci konzumaci mléčných a moučných výrobků, v některých případech i masa

• konzumovat zejména při horečkách kašovitou stravu, nejlépe mírně osolenou rýžovou kaši, lze přidat uvařenou mrkev a petržel

• odpočívat, odpočívat, odpočívat...

• klid, ticho, klid, ticho, klid, ticho...

• vyhnout se dle možnosti sledování televizních programů, práci na počítači, používání mobilního telefonu (ty naše babičky určitě nevlastnily)

• nahřívat nohy v co nejteplejší vodě s přidáním mořské soli, 20 minut 2x denně

• totéž, ale s přidáním hořčičného prášku

• na noc natřít spánky vietnamskou (čínskou) mastičkou, nasadit teplou čepici a spát, spát, spát a snít hojivé růžové sny

• nechat se hýčkat, hladit, obskakovat

• nechat si jemně masírovat chodidla

• třít si hranou dlaní dopředu a dozadu cca 30 krát bod za ušima na vrcholu šíje

• mačkat si body v masité části ruky mezi palcem a ukazováčkem (tlačit proti záprstní kostičce ukazováčku několik sekund, dokud neucítíte bolest, několikrát opakovat)

• zvýšit příjem vitamínu C spolu s flavonoidy, 250 mg každé dvě hodiny, ale pouze po maximální dávku 2000 mg

• anebo využít úžasnou energii esence Zeleného paprsku stvoření, Zelený paprsek stvoření, který ztělesňuje princip léčení na všech úrovních, nejenom fyzické. Dodává léčivý impuls, aby se jakékoli deficity v těle vyrovnaly a ono opět nalezlo zdravou harmonii. Její užívání vede ke stabilní rovnováze. Energie této esence nepomáhá pouze u akutních potíží, nýbrž poskytuje velkou energetickou podporu i v případě chronických nemocí. U těch se osvědčila také kombinace s esencí Modrého a Růžového paprsku stvoření.

Mnoho pohody a zdraví nejenom během tohoto podzimu a zimy. Nezapomeňte na rady a recepty vašich babiček!

Judita Peschlová