RESPEKT - JAK JEJ DOSÁHNOUT

Být respektován jako rodič i dítě, podřízený i nadřízený, umělec i vědec, lékař i pacient, učitel i žák, dirigent i bubeník, architekt i uživatel stavby, truhlář i politik, leader i člen týmu, historik i futurolog, žena i muž, snacha i tchýně, stařec i adolescent, babička i studentka práv, strážník i řidič, cyklista i pěšák, voják i mírotvůrce, vegan i masojedlík, rybář i pěstitel bio zeleniny…

Bez ohledu na věk, rasu, pohlaví, zaměstnání, vzdělání, sexuální orientaci nebo etnikum si může kdokoliv získat respekt svým chováním. Přirozeně, nejde to přes noc, ani přes několik nocí. A především, pokud my sami nerespektujeme ostatní, nemáme k nim úctu, nemůžeme ani my sami být respektováni. Ano, jednáme-li důvěryhodně, jsme-li spolehliví a odpovědní, dostává se nám do jisté míry respektu. Někdy. Avšak bez toho, abychom projevili respekt lidem kolem sebe a obecně ke všem lidem, nikdy nemůžeme dosáhnout respektu vůči sobě samým. Ani bez respektu k sobě.

Kromě respektu k jiným lidem přirozeně existuje několik všeobecných rad, kterých je vhodné se držet, abychom se dopracovali k respektu ze strany jiných lidí. A buďto poté, nebo ještě před dosažením respektu osob kolem nás, začali respektovat i sebe sama, což je v podstatě důležitější, než respekt „vnější“. 

  1. Buďte sami sebou!
  2. Říkejte častěji „ne“. Nezřídka se domníváme, že nás ostatní budou víc respektovat, pokud si vezmeme na bedra víc projektů, víc práce, větší odpovědnost. Není tomu tak. Neměli bychom souhlasit s převzetím každého požadavku, úkolu, či dokonce něčeho, co se jeví být určitou, někdy však skutečně pouze zdánlivou příležitostí. Dáme-li najevo jasné „ne“, když jsou další povinnosti už za hranicí našich časových, fyzických, psychických či jiných možností, ukážeme tím svému okolí, že si ceníme svého času a záleží nám víc na poskytování kvalitních služeb nebo na dosažení kvalitnějších výsledků, než na kvantitativních hodnotách. Pokud však chcete sdělit své „ne“ jako odpověď na nějaký požadavek, uvědomte si, že i způsob tohoto sdělení je velice důležitý. Buďte zdvořilí, upřímní a usmívejte se. Dejte najevo, že vaše „ne“ není osobní, prostě právě teď nemáte čas ani kapacitu na další závazek. Nemusíte se cítit provinile, když říkáte „ne“ (ačkoli vám pocit viny může někdo chtít vnutit v podobě emočního vydíranání). Spíš naopak, dovolte sami sobě cítit se dobře, když se postavíte sami za sebe.
  3. Pokouší-li se někdo řídit váš života, vymaňte se ze situací, ve kterých to může a bude zkoušet. Provokativním situacím se vyhněte neutrálním způsobem - omezte s takovouto osobou styky, ať už je o kohokoli, dokonce o někoho, koho máte velice rádi. Někdy, nikoli však vždy, se někteří lidé snaží řídit život těch druhých, protože mají pocit, že to sami nezvládnou. Buďte citliví a diplomatičtí, ale nedovolte jim to. Mluvte s nimi klidně, ujistěte je, že ji máte rádi, ale vy musíte žít svůj život a žít jej budete a také se budete rozhodovat podle vlastních možností. Jenom tak získáte respekt a budete moci respektovat sami sebe.
  4. Přestaňte být příliš milí. Můžete být laskaví k ostatním, aniž byste jim museli neustále posluhovat a obskakovat je. Nikdo nerespektuje slabochy, podlézavce, úslužné posluhovače. Ano, využívat je, to ano, proč ne, pokud sami nabízí své služby. Nemůžete však potěšit každého a ani byste to neměli zkoušet. Necháte-li se využívat anebo jste příliš úslužní a až přehnaně „pomáhající“, dáváte tím najevo, že nemáte k sobě respekt. Stanovte si osobní hranice, aby ostatní věděli, co je pro vás přijatelné a co už nikoli, co budete tolerovat a co nikoli. Pokud kdokoli odmítne respektovat vaše hranice, respektujte vy sami sebe a ukončete s příslušnou osobou nebo osobami jakýkoli kontakt. Zkuste být absolutně přímý ve vzájemné komunikaci. Buďte asertivní, ne však nerudní. Být příliš milý (byť to myslíte upřímně) může mít také úplně opačný efekt, než byste možná očekávali. Někteří jedinci by vaši laskavost a ochotu být věčnými pomocníky mohli totiž považovat spíš za vtíravost, vnucování se, ba dokonce faleš.
  5. Přestaňte se ustavičně omlouvat. Jediné, za co byste se měli omluvit, je něco skutečně špatného, nesprávného, zraňujícího, nevhodného, něco jste v práci zkazili, svým zaviněním nestihli atd. Bohužel, mnoho lidí si zvykne říkat „omlouvám se“ téměř automaticky, aniž by o tom přemýšlelo. Vyhraďte si omluvu pouze pro situace, které si ji vskutku vyžadují. Neberte na sebe vinu za každou maličkost, která se nachomýtne. Neustále, nemístné omlouvání vám žádný respekt nepřinese.
  6. Dává-li vám kdokoli stále najevo, že je víc než vy, lepší než vy, apod., nenaslouchá vám, nepouští vás ke slovu, nezaslouží si vás ani váš respekt. Vymažte takové lidi ze svého života, klidně, bez dramat a jednoznačně. Projevíte tak respekt sami sobě. 
  7. Ozvěte se, když jste zneužíváni, podceňováni, znevažováni, vysmíváni, šikanováni, obtěžováni, zachází se s vámi špatně či nedůstojně, jste obětmi mobbingu či bossingu nebo sexistických poznámek. V žádném případě nemlčte, nerezignujte, nejednejte z pozice strachu, nebo v naději, že to všechno jednoho dne pomine. Postavte se za sebe. To neznamená, že po delší době snášení výše uvedeného způsobu zacházení vybuchnete, reagujete emočně anebo začněte najednou řádit jako rozběsněná furie. Situaci byste s velkou pravděpodobností ještě víc zhoršili. Buďte spíš taktní a zdvořilí, avšak neochvějní. Postavit se za sebe, odvážit se hájit sebe a své zájmy, může být - děsivé. Právě to je však důvod, proč získáte respekt. Většinou u těch, kteří jednají výše uvedeným způsobem, žádný respekt nedosáhnete, s tím se smiřte. Necítí ho totiž vůči nikomu. Ve většině případu jsou to psychicky nevyrovnané, často až postižené, dokonce psychopatické osobnosti. Na nich však ani trochu nezáleží! Když promluvíte, ujistěte se, že mluvíte jasně, zřetelně, neoblomně. Nemumlejte, nezakoktávejte se nebo nedívejte v rozpacích na nohy, nevěšte hlavu, nevyhýbejte se pohledem, nežmoulejte cíp saka či blůzky, nepřešlapujte na místě. Stůjte rovně, pevně, a stejně pevně, pomalu, klidně mluvte. Máte právo postavit se za sebe v jakékoli situaci a za jakýchkoli podmínek, i kdybyste se měli obrátit na některou z „vyšších“ anebo jinak příslušných instancí!
  8. Postavte se za někoho jiného. Stejně jako byste se vždy měli postavit za sebe, měli byste se také pokusit udělat to samé, když vidíte, že je s někým špatně zacházeno, zejména pokud to dotyčný jedinec zatím sám nedokáže. Jestli existuje něco, co můžete udělat pro druhé, kteří jsou vystaveni jakémukoli bezpráví, nátlaku, hrozbě, osočování, utiskování, pomlouvání, šikaně, udělejte to. Vyjádříte tak svůj respekt vůči ohrožené osobě či skupině a na oplátku získáte jejich respekt (ačkoli byste to neměli dělat primárně pouze kvůli respektu vůči vám). Věnujte pozornost svému okolí a využijte příležitosti k projevení empatie vůči ostatním, pokud je to jenom trochu možné. Když ukážete, že jste ochotni nabídnout pomocnou ruku, zároveň tím prokážete, že vám záleží na i na těch, kterým se možná nikdy nedostalo úcty a respektu.
  9. Oslovte vy sami ostatní, když budete potřebovat pomoc. Požádat o pomocnou ruku někoho jiného znamená, že jim projevíte úctu a respekt. Budou se totiž cítit nejenom poctěni, ale rovněž hodnotní a důvěryhodní. Vezmou to tak, že si o nich myslíte pouze to dobré a máte je za hodné lidi. Navíc tím, že projevíte odvahu přiznat se ke svým slabostem nebo potížím, získáte určitě víc respektu, než když si budete hrát na falešné hrdiny.
  10. Nestavějte však nikoho na pomyslný piedestal ani nad sebe sama. Nesnažte se nikomu vyrovnat ve vizáži, oblečení, drahých autech. Neponižujte se kvůli někomu, kdo podle vás má vyšší status nežli vy. Dívejte se na ostatní, ať je to už kdokol, jako sami na sebe, jako na člověka, který má stejně jako vy své stinné i světlé stránky, své plusy i mínusy. Budou vás respektovat víc, než kdybyste usilovali být někým, kým nejste anebo jim dokonce podlézali.
  11. Sledujte, jak se chovají lidé, ke kterým vy sami nebo většina ostatních má respekt. Přemýšlejte, v čem spočívá to, čím tento respekt vyvolávají. Učte se od nich. 
  12. Dodržujte své slovo, plňte své sliby. Když se k něčemu zavážete a poté se nemáte k tomu, abyste vykonali, k čemu jste se uvolili, lidé vás budou považovat za nespolehlivé, takže jejich respekt si určitě nezískáte a v podstatě ani nezasloužíte. Dávejte pouze sliby, u kterých jste si jisti, že je můžete dodržet. Na druhé straně, pokud nejste si co jen z malé části jisti, že byste slib dodržet mohli, slušně, ale rozhodně žádost kohokoli odmítněte. Úcty a respektu se můžete dočkat pouze spolehlivostí. Buďte osobou, na kterou se lze vždy spolehnout.
  13. Buďte upřímní. Pokud něco nevíte, řekněte to. Není na tom nic špatného ani nedůstojného. Nikdo, opravdu nikdo na tomto světě nemůže vědět všechno. Ani jen ze svého oboru.
  14. Buďte dochvilní. Pokud se často zpožďujete, nestíháte v domluveném čase přijít na schůzky, neodpovídáte-li včas na e-maily, apod., ve své podstatě tím projevuje neúctu k těm, kteří na vás čekají a také neúctu k jejich času. Týká se to i návštěvy divadla, kina, koncertu, večírků, atd. Ztrácíte tak respekt a takovýmto způsobem si ani žádný respekt nevybudujete. Lidé, kteří jsou nuceni na vás čekat, budou vaše zpoždění brát vždy s nevolí, i kdyby se u toho smáli, a navenek nad vaším neuctivým chováním mávli rukou. Budou vnímat váš pozdní příchod jako aroganci a jako ukázku toho, že jejich hodnota ve vašich očích je tak nízká, že si nedáte ani tu námahu, abyste dorazili včas. Projevíte-li jim naopak respekt a budete dochvilní, budou i oni projevovat respekt k vám a k vašemu času.  
  15. Nepomlouvejte. Šíření klepů, zejména těch negativních, snižuje hodnotu pomlouvaných osob  - a tu vaši jakbysmet. Drby uděláte medvědí službu především sami sobě. Pokud máte potřebu očerňovat druhé, snižovat jejich hodnotu, budou se ostatní domnívat, že nejste schopni dosáhnout ničeho „vyššího“ sami, a proto musíte někoho cenu snížit, abyste se vy cítili lépe. Povede to rovněž vašemu pomlouvání ve vaší nepřítomnosti. Dozvíte-li se o tom, vy se najednou budete cítit nespravedlivě osočováni. Přirozeně, nemusíte a vlastně ani nemůžete mít každého rádi a nemusí se vám každý líbit. Ale měli byste mít ke každému respekt, ať se vám líbí nebo nikoli. Rozlišujte mezi rozhovorem o případných kvalitách předmětných osob a nactiutrháním, mezi socializací a klábosením.  Neexistuje-li z vašeho pohledu nic kladného, co byste mohli o příslušné osobě povědět, raději neříkejte nic.
  16. Projevte svůj názor, pohled na věc, připomínku. Ať už se jedná o nápad, myšlenku nebo protest, vyslovte jej nahlas. Nebojte se vyjádřit své názory a přinášet nové nápady, i když vás to trochu znervózňuje. Ti „správní“ lidé oceňují, když má někdo odvahu říci, co si myslí. Co se týče názorů a přesvědčení, vyhněte se pasivní agresivitě. Buďte přímější a otevřenější, jen u toho pamatujte na hranice slušnosti, etiky a etikety. Nejste-li zvyklí mluvit, zkuste si předem procvičit, co chcete říct. Vyjádření vašich názorů však neznamená posuzování resp. odsuzování všeho, co se děje kolem vás. Vyslovujte své názory a postoje, když je to na místě, pokud je to důležité pro vás i pro celek, záleží-li na nich. Straňte se tedy osočování, pomlouvání, prozíravosti, odsudků, neprověřených faktů a klevet. Jimi si respekt nezískáte, naopak, dostane se vám jenom a pouze despektu. 
  17. Buďte u hovoru věcní, klidní, laskaví. Mluvte vřele a zapojte ty, s nimiž mluvíte. Vyvarujte se vulgarit, hrubých slov, slangu, gramatických chyb, jinojazyčných „patvarů“.  Cvičte svůj proslov, kontrolujte sami sebe a své vyjadřování. Mnoho čtěte, sledujte nezávislé zdroje informací, abyste dovedli hovořit o široké škále témat. Nechrlte na lidi kolem sebe věty jako vodopád, dopřejte jim krátké pauzy, aby si utřídili své vlastní myšlenky i to, co jim sdělujete.
  18. Komunikace neznamená pouze mluvení, mluvení, mluvení. Komunikace má i druhou, stejně významnou část: naslouchání. Neustálé mluvení není známkou respektované a jinými uznávané osoby. Poslouchejte ostatní, dopřejte jim dostatečného sluchu a – respektu k tomu, co říkají a jak to říkají. Přemýšlejte o tom, o čem budete povídat, využijte zmíněné pauzy také na to, abyste zvážili svá příští slova.
  19. Udržujte pod kontrolou své emoce. Snažte se zůstat v klidu i v napjatých situacích a mluvte klidným, uvolněným hlasem. Spíš jednejte, než emotivně reagujte. Pokud je to jen trochu možné, dejte si čas, než napětí povolí a chvilku přemýšlejte, než zareagujete na negativní provokaci. Respektovaní lidé vědí, jak si udržet chladnou hlavu ve vyostřených situacích. Během argumentování udržujte své emoce na uzdě. V zájmu předcházení eskalaci nedávejte najevo případnou nevoli, nervozitu a hněv. Pokud na vás někdo zvedne hlas, odpovídejte klidně. Počítejte s tím, že někteří jedinci budou na váš klid reagovat ještě agresivněji a nepadněte jim do léčky.
  20. Ovládejte řeč svého těla. Stůjte rovně, dívejte se lidem přímo do očí, mluvte pevným, jistým, vyrovnaným a klidným hlasem. Vzbuzuje to důvěru, která v lidech vyvolává respekt. Mdlý, sklíčený, bojácný, mumlavý a huhňavý tón hlasu bez navázání očního kontaktu vyvolává dojem, že jste nejistí, máte z něčeho strach, nedůvěřujte si. Respekt se však získává zdravým sebevědomím, nikoli strachem. 
  21. Řešte nastalé problémy. Čelíte-li potížím, nereagujte emočně, jak již bylo řečeno, ani s viditelnou frustrací. Místo toho se zaměřte na řešení vzniklých těžkostí a hledejte různé způsoby, jak je vyřešit. Nestěžujte si, ani se nezlobte, nezalamujte rukama, neláteřte, protože ani jedna z těchto věcí vám nepomůže situaci zvládnout. Když si ostatní všimnou, s jakým klidem a soustředěním hledáte - a poté i nalézáte - řešení, aniž byste reagovali rozzlobeně nebo jiným výbuchem emocí, budou respektovat váš klid a ocení vaši připravenost na nápravu situace.
  22. Buďte upravení a čistí. Neudržovaný vzhled obvykle vysílá k ostatním negativní signál o vaší vlastní hodnotě. Nebudete-li respektovat sami sebe a svůj vzhled (nejenom co se odívání týče), bude velmi obtížné získat respekt ostatních. Dodržujte hygienické zásady, ujistěte se, že máte čisté oblečení. Udělejte si čas na to, abyste byli upravení bez ohledu na vaši váhu, výšku, barvu nebo délku vlasů. Mějte čisté a upravené také nehty (nevěřili byste, kolik lidí se vám dívá na ruce, když s nimi mluvíte anebo jinak přicházíte do styku). Nikdy neopomeňte ústní hygienu. 
  23. A nakonec, ale nikoli jako poslední instance, spíš naopak, zkuste užívat skvělou esenci „Jsem respektován/a“. Jejím užíváním se postupně propracujete k uznání ze strany druhých, k ocenění vaší práce a úsilí. Vaše sebeúcta a sebevědomí vzrostou, budete komunikovat jasně a vyvoláte tím respekt u jiných. Zbavíte se postupně pochybností o sobě samých, dokážete lépe ohodnotit výsledky vlastní práce, přitáhnete pozornost svých nadřízených, spolupracovníků, obchodních partnerů nebo klientů a jejich respekt k vám vzroste. Esence po určité době užívání posílí vaši autoritu a sebeúctu. Dovedete s lehkostí a mile říkat své „ne“ a ostatní jej budou plně respektovat. Lidé vám začnou naslouchat, nebudou vás už přehlížet, obcházet, „přeskakovat“ vás ať již v kariéře nebo v jiné životní oblasti, podrývat vaši autoritu nebo výsledky vaší činnosti. Dokážete zaujmout své právoplatné místo, stát si za tím, co je pro vás podstatné a nebudete muset za všechno tvrdě bojovat bez valnějších rezultátů. Váš hlas bude jistější, projev klidnější, srozumitelnější, přímější, také však důraznější. Změní si i vaše držení těla a celkové vystupování, čím budete vzbuzovat respekt.

Tak co, dáme se do toho a zkusíme mít respekt k sobě, k těm druhým a získat si také jejich respekt? Stojí to za to, věřte mi. Změní vám to navždy život k lepšímu!  A pokud budete ještě jako žena nosit náušnice nabité energií probouzející respekt ve vás i v druhých k vám, začnou se dít menší i větší zázraky!
 

Judita Peschlová, hlavní terapeut projektu Lichtwesen v ČR a v SR, akreditovaná psychoterapeutka, certifikovaná lektorka rodinných konstelací a terapeutka andělské terapie, spisovatelka a žurnalistka

 

Objednat esenci

Vyplňte prosím níže uvedené údaje: