SLOVANÉ, POSLEDNÍ DEN ÚNORA A PRVNÍ BŘEZNOVÝ DEN

Letos není přestupný rok, takže únor končí dnešním dnem, 28. 2., ale mám tak trochu pocit, jakoby datum 29. února zrovna tento rok úplně nezmizel nebo neprojevil svou energii a moc.

Každý přestupný rok byl poslední únorový den, čili 29. února, vyhrazen zvláštní nadpřirozené bytosti jménem Kostěj (ve fantasy literatuře se stal dosti oblíbenou postavou, setkáte se s ním například v Zaklínačovi, v jedné české deskové hře, v knize Nesmrtelný příběh a dalších). Kostěj v tento den vracel lidem formou všemožných nepříjemných situací, dokonce až katastrof jejich vlastní nepravdy a nepravosti. Nikoli však jako trest, nýbrž spíš jakési napomenutí, aby se obrátili zpět do svého srdce i k duším předků, a získali tak sílu postavit se lži a žít v pravdě. Nebylo tudíž čeho se bát, protože v přestupný únorový den mohl obávaný Kostěj Nesmrtelný svým nelibým zásahem nasměrovat Slovany správnějším životním směrem, změnit jejich priority, cíle a chování, zejména však postoje ke skutečné pravdě a pravdivosti.

PRVNÍHO BŘEZNA Slované slavili den vzkříšení mrtvých (nikoli bohů, ale lidí a zejména předků) a současně poslední den moci bohů a bohyň dolního světa Nav před příchodem jara. Konali se rituální návštěvy hrobů předků, které zahrnovali přinášení obětin. V rámci obřadů na počest zesnulých se jejich duše „přiváděly“ k vodě, ať již k řece nebo jezeru a opakovalo se u toho jakési „zaříkadlo“: „Sviť, sviť, ó velké Slunce! Přinášíme ti jako dar vejce. Vezmi duši našich předků do ráje. Ať jsou z tvé vůle a moci všechny duše šťastné!“   

Judita Peschlová