STAROSLOVANSKÉ LEDNOVÉ SVÁTKY, „SVÁTEK SVĚTLA“, „OŽIVENÍ VODY“ A BOHYNĚ MOKOŠ
6. ledna
První ze starých slovanských svátků v našem kalendářním roce byl zasvěcen Turovi, synovi Velese a Makoš, patronovi pastýřů, houslistů a dudáků, a také všech mladých mužů, budoucích válečníků a živitelů rodiny. Proto se právě o jeho svátku konaly obřady zasvěcení mladíků mezi dospělé muže, současně byl též volen hlavní pastýř obce. Těmito obřady končila Velesova zimní sezóna, a jelikož byl Veles i bohem hojnosti prosperity, věštění a magie, prostíral se bohatý stůl a s nadějí i pozitivními vyhlídkami se mluvilo o tom, co všechny čeká v budoucnu, zejména však v novém roce.
8. ledna
O tomto slovanském svátku se dostávalo úcty a pocty porodním bábám a všem starším ženám z celého rodu. Dostávali štědré dary a byly chváleny. Ony na oplátku sypaly obilí na děti, žehnaly jim a přály štědrý život a snadný, šťastný osud. Jeden ze symbolů rodu (který podporuje i jednotlivé pozice ve staroslovanské hormonální józe) užívaných ve staroslovanských amuletech, pomáhá udržovat spojení, lásku a respekt mezi jednotlivými generacemi a vštípit potomkům úctu k jejich Předkům.
12. leden. Den únosu
V tento lednový den unesl Veles Perunovu manželku Dodolu neboli Divu ze msty za odmítnutí nabídky k sňatku. Proto dívky s vyloučením mužské části rodu (včetně mužských miminek) pracují o tomto dni na posílení osobní ochrany: vyrábějí šperky - amulety, vyšívají ochranné oberegy na ženské košilky a šaty, vyrábí ochranné panenky atd.
18. ledna Triglav
Jedná se o starodávný pohanský svátek Slovanů. Byl věnován uctívání válečného boha Triglava, který měl vládnout všem tří slovanským světům. Jeho černý kůň sloužil věštění výsledků války. Byl jedním ze slovanských bohů, kteří sestavili Kodex vlastností nezbytných pro válečníka.
19. ledna – Světlo vody
Zvyklosti vázané k tomuto svátku, jenž byl zasvěcen bohyni Mokoš, silně připomínají křesťanský křest. Až o 19. stol. nese název Vodokres, původně však tomu tak nebylo. Křesťanství nahradilo „Světlo vody“ nebo jinak „Oživení vody“ „Křtem Páně“ a pojmenováním „Vodokres“. Podstata a tradice zůstaly stejné, byť se katolíci tento svátek neslaví, v pravoslaví tedy připadá na 6. ledna.
Brána dolního světa Nav (otevřená během Velesových svátků) se zavírá a svět lidí Jav nabývá obvyklého řádu.
19. ledna je den, kdy jsou všechny vody Matky Země posvěceny svatým ohněm krátce předtím narozeného Slunce. Negativní informace, které voda nasbírala během roku, se resetují – a voda se opět stane nedotčenou, čistou, léčivou.
Vysvětlení nahrazení původního názvu spočívá v tom, že prý jiskra nebeského ohně (Kres) ze Svarogovy kovárny právě teď a dnes spadne do vod Země a obdaří je magickým vlastnosti.
Také se traduje, že v té době prorocký bůh Veles sesílá lidem zdraví, žehná všem vodám na Zemi, takže každý, kdo se v nich v tento den vykoupe, bude vyléčen ze všech nemocí. Voda v přírodních nádržích mění své vlastnosti a stává se léčivou. A pak, sice až po nějaké době, se vše vrátí do normálu.
Koupel v přírodní vodě dává o tomto dni člověku veselost, zdraví, sílu a vitalitu. Voda se nosila domů a kropil se s ní dům, zahrada, příbuzní, domácí mazlíčci, dávala se pít nemocným a ošetřovaly se jí rány.
„Obřadem žehnání vody“, během něhož se po nahřátí kousku Svarogova želízka na ohni slavnostně spouští do vody, která v tento den podle lidové víry nabývá zvláštní síly, se stává voda "silnou a mocnou", získává moc léčit, čistit tělo i duši. Po rituálu se všichni shromáždění omyjí vodou nebo se vykoupou v dírách v ledu, aby ze sebe smyli „všechnu bolest a bídu“.
Pokud jsou dvůr a dům pokropeny touto vodou, všichni zlí duchové je obejdou.
Poté, co se všichni vykoupali, sešli se na jednom místě a přáli si hodně zdraví do příštích slavností vody.
Věřilo se, že sváteční koupel nabije člověka zdravím na celý rok a Slunce, Země a střed Galaxie jsou seskupeny tak, že voda je strukturována a mezi lidmi a středem Galaxie se otevírá komunikační kanál, jakési spojení s vesmírem. Voda je považována za „vodiče“, má schopnost vše si pamatovat, zaznamenávat negativní i pozitivní „informace“.
Naši předkové uznávali léčivé vlastnosti vody a uvědomovali si, že jejich zdraví závisí na její kvalitě.
Podle dlouholeté tradice se v tento den smělo ve vodě prát a máchat prádlo, nikoli však v otvoru v ledu, v němž se Slované o tomto dni koupali, a to až po dobu 12 dní. Dokonce bylo po 19. lednu na dva týdny zakázáno se k němu přibližovat. V běžném životě bylo důležité oddělit od sebe „požehnanou“ a „obyčejnou“ vodu, tu se smělo používat dle libosti.
19. ledna začínaly zimní svatební týdny, trvaly až do svátků zvaných Maslenice, které se odehrávaly od 11. Do 17. března. O Vodokresu si ženichové vybírali své budoucí manželky, docházelo k dohazování a poté k uzavírání sňatků. Po Maslenicích začínal půst, takže svatby byly vyloučeny. Páry, které se chtěly nechat sezdat, byly nuceny čekat až na dobu po Velikonocích.
21. ledna
Tento svátek je věnován oslavě Oživení Slunce, zmírnění chladu. Rozpuštěný led měl 21. ledna činit všechny prameny léčivými a omlazujícími.
28. ledna
Začátkem ledna se uctívá Velesův syn Tur, v jeho poslední třetině jiné jeho děti, nebeské bojovníky. Slované jim děkovali za ochranu Rodu a rodiny. Nezapomínali ani na duchy, hostili je nejchutnějším jídlem, prosili, aby se neurazili, zpívali jim písničky a vyprávěli pohádky, snaží se je uklidnit a pobavit. O tomto svátku se prý děly zázraky. Pod smrk v lese se přinášely obětiny anebo vyráběla modla boha Roda přímo v lese.
Letos spadá svátek „Světlo vody“ na pátek, den hlavní bohyně tohoto svátku Mokoši, takže bychom jej mohli považovat za její dvojitou oslavu. Mokoš je rovněž hlavní bohyní slovanské hormonální jógy pro ženy Fontána mládí. V průběhu kurzu, na kterém se tomuto – nejenom – cvičení můžete naučit, se zabýváme rovněž slovanskými bohyněmi, symboly, ochrannými amulety i svátky. Víc informací zde: www.angelcity.cz/products/fontana-mladi-staroslovanska-joga-pro-zeny/
Judita Peschlová